Navigace: Přednášky o dezinformacích > O dezinformacích

O dezinformacích

Hodnocení médií podle důvěryhodnosti

Autor: Josef Šlerka, výkonný ředitel,  Nadační fond nezávislé žurnalistiky.  https://www.nfnz.cz/

Důvěra ve zpravodajská média setrvale klesá. Pokusili jsme se proto pojmenovat příčiny tohoto trendu a současně nabídnout řešení směřující k obnově narušené důvěry. Chceme pomoci s rozlišením, kde je důvěra na místě a kde nikoli. Nadační fond nezávislé žurnalistiky si klade za cíl usnadnit domácím novinářům kvalitní práci a umožnit čtenářům lepší orientaci v současné, často nepřehledné džungli informací. (Pokračování textu O projektu)

A-E15

A jsou jednoznačně důvěryhodná média. Uvedeny jsou jen online deníky. Z tištěných týdeníků a měsíčníků jsou to například Respekt nebo Reportér.

A- obsahují občas dezinformace nebo manipulace (například zamlčení důležité zprávy nebo její odsunutí na nevýznamné místo).

B jsou média s velkým procentem dezinformací. C jsou jednoznačně dezinformační média. 

Díky přijatým změnám v redakční práci se některé servery přesunuly do vyšší kategorie.

Svoji pozici vylepšilo mj. Forum 24, které využilo grantu NFNZ na posílení editorské práce a začalo oddělovat zpravodajství od komentářů. Tyto žánry se v médiích často směšují. Zlepšení je vidět i u Parlamentních listů. Ty opustily zónu webů C (nejhorší) a postoupily do kategorie B-, a to zejména díky větší transparentnosti redakce a informacím, které začaly nově zveřejňovat.

Naopak Blesk.cz spadl do nižší kategorie a zařadil se mezi tituly, které základní standardy novinářské práce spíše nedodržují. Přidal se tak k jinému bulvárnímu titulu Stars 24.

Rating NFNZ nehodnotí, zda je nějaké médium dezinformační nebo bulvární. Hodnotí pouze dodržování běžných standardů seriózního zpravodajství. “Bulvární média se ze své podstaty uchylují k senzacechtivým titulkům, tzv. clickbaitům a nelze od nich v této kategorii očekávat zlepšení. Prostor však stále mají v jiných kategoriích,” vysvětluje Josef Šlerka. Aktualizovaná verze ratingu rovněž obsahuje více příkladů porušování novinářských norem, aby veřejnost lépe pochopila způsob hodnocení důvěryhodnosti zpravodajských serverů.

 

Seznam nedůvěryhodných médií

Lenka Víchová, Evropské hodnoty

  1. Tvůrci dezinformací: AC24, Sputnik CZ, Svět kolem nás, Lajkit, Aeronet, První zprávy, Czech Free Press, Česko aktuálně, Svobodné noviny, Nová republika, New World Order Opposition, Prvopodstata, Vlastenecké noviny, Megazine, OrgoNet, Info kurýr, Pařát dnes, Moravská Informační Kancelář, Vlastní hlavou, ISSTRAS - Institut slovanských strategických studií, AntiIiluminati, InfoWars, E-republika, Osud.
  2. Dezinformační webové platformy: Parlamentní listy, Protiproud, Zvědavec, EUportál, Eportál, Časopis Šifra, Bez politické korektnosti, Bez politické korektnosti, Rukojmí, Euserver.

Tištěná i internetová verze Parlamentních listů zahrnovala či stále zahrnuje některé prvky, které působí dojmem, jako by je vydávala státní správa. Kromě samotného názvu patřilo mezi ně např. užívání státního znaku v záhlaví, díky kterému v roce 2012 Poslanecká sněmovna ČR vydala prohlášení, ve kterém se od Parlamentních listů distancovala, a podle kterého články žádným způsobem neodrážejí její stanoviska. V roce 2014 získaly Parlamentní listy anticenu Křišťálové lupy za porušování principů seriózní žurnalistiky u tzv. alternativních online médií.

 

Fungování českých dezinformačních a manipulativních webů

26.7.2016 Veronika Víchová

V České republice již dlouhou dobu probíhá politická, ekonomická a mediální dezinformační kampaň, která je součástí hybridní války vedené Ruskou federací proti západním demokratickým státům a jejíž intenzita se výrazně zvýšila se začátkem konfliktu na Ukrajině. Cílem této kampaně je podrývat demokratické instituce, nabourávat důvěru občanů v tradiční politické strany a mainstreamová média a narušovat naše transatlantické partnerství a legitimitu členství v mezinárodních organizacích, jako je Evropská unie nebo NATO.

Zejména obyvatelé České republiky, kteří jsou aktivní na sociálních sítích, ale i ostatní jsou denně vystavováni různé míře vlivu v podobě rozsáhlé nabídky tzv. alternativních zdrojů informací, které poskytují zaujaté zpravodajství a mnohdy naprosto opouštějí základy seriózní novinářské praxe. Výsledkem jsou často až neuvěřitelné verze domácích i mezinárodních událostí a mnohonásobně překroucená realita, ze které obvykle jako jediný stabilní a racionální aktér vychází Ruská federace v čele s prezidentem Vladimirem Putinem.

Více na https://www.evropskehodnoty.cz/wp-content/uploads/2017/08/Fungov%C3%A1n%C3%AD-%C4%8Desk%C3%BDch-dezinforma%C4%8Dn%C3%ADch-web%C5%AF4-1.pdf

 

 

 

Facebook a dezinformace

Sacha Baron Cohen  o Facebooku

Největší stroj na propagandu v historii lidstva (Sacha Baron Cohen)

25. 11. 2019  Sacha Baron Cohen

Herec, scenárista a režisér Sacha Baron Cohen převzal 21. listopadu 2019 ocenění od Ligy proti hanobení (Anti-Defamation League), americké organizace bojující s předsudky, zejména s antisemitismem. Následující text je překladem hercova projevu při přebírání ceny. Anglický originál najdete na stránkách ADL anebo na videu na konci textu.

Dnes tu vystupuji, protože se domnívám, že naše pluralitní demokracie jsou na okraji propasti a role sociálních médií by v nadcházejících 12 měsících mohla být rozhodující. Britští voliči půjdou k volebním urnám a konspirátoři na internetu mezitím šíří opovrženíhodnou teorii o „velké výměně“, podle které budou bílí křesťané záměrně nahrazeni muslimskými imigranty. Američané budou vybírat prezidenta, zatímco trollové a roboti udržují v oběhu nechutnou lež o „hispánské invazi“. A po letech videí na YouTube, ve kterých je klimatická změna označována za poplašnou zprávu, míří Spojené státy k tomu, aby za rok od této chvíle formálně odstoupily od pařížských dohod. Tvůrci internetu určitě nechtěli vytvořit stoku plnou předsudků a hnusných spikleneckých teorií, která ohrožuje demokracii a naši planetu.

Domnívám se, že je čas na zásadní přehodnocení sociálních médií a toho, jak se přes ně šíří nenávist, spiknutí a lži. Před měsícem ovšem Mark Zuckerberg z Facebooku přednesl velký projev, v němž nepřekvapivě varoval před novými zákony a regulováním firem, jako je ta jeho. Některé z jeho argumentů jsou jednoduše absurdní. Pojďme je projít.

Za prvé, Zuckerberg se celý problém snažil vykreslit jako „rozhodování o (…) svobodě projevu“. To je směšné. Tady nejde o to, omezit někomu svobodu projevu. Tady jde o to, že lidé včetně těch nejzavrženíhodnějších jedinců na Zemi dostali největší platformu v dějinách k tomu, aby oslovili třetinu planety. Svoboda projevu není svoboda dosahu. Vždycky budou bohužel existovat rasisté, misogyni, antisemité a prznitelé dětí. Ale myslím, že se shodneme, že bychom neměli bigotním jedincům a pedofilům poskytovat bezplatný nástroj k podpoře jejich myšlenek nebo zaměření jejich obětí.

Za druhé, Zuckerberg tvrdil, že nová omezení toho, co může být na sociálních sítích, by byla „ustupováním ze svobody projevu“. To je naprostý nesmysl. První dodatek ústavy říká, že „Kongres nesmí přijmout zákon“ omezující svobodu vyjadřování, nicméně to neplatí pro soukromé firmy jako je Facebook. Nechceme po těchto firmách, aby vymezily hranice svobody projevu napříč společností. Chceme jen, aby přistupovaly zodpovědně ke svým platformám.

Pokud by do restaurace napochodoval neonacista, začal vyhrožovat ostatním hostům a prohlašoval, že chce pozabíjet Židy, musel by mu snad majitel podniku naservírovat elegantní menu o osmi chodech? Samozřejmě, že ne! Majitel restaurace má ze zákona právo i morální povinnost takového nácka vykopnout, a totéž platí o těchto internetových firmách.

Za třetí to vypadalo, že Zuckerberg srovnává regulování firem jako je ta jeho, s kroky „těch nejrepresivnějších režimů“. Neuvěřitelné. Něco takového řekne jeden ze šesti lidí, kteří rozhodují o tom, jaké informace uvidí většina světa. Zuckerberg ve Facebooku, Sundar Pichai v Googlu, Larry Page a Sergey Brin v jeho mateřské společnosti Alphabet, Brinova bývalá švagrová Susan Wojcicki v YouTube a Jack Dorsey v Twitteru.

V téhle šestici ze Silicon Valley jsou všichni do jednoho miliardáři a všichni Američané, a starají se víc o to, aby rostla hodnota jejich akcií než o ochranu demokracie. Je to ideologický imperialismus – šestice nikým nevolených lidí v Silicon Valley vnucuje svou vizi zbytku světa, nezodpovídá se žádné vládě a chová se, jako by stála nad zákonem. Jako bychom snad žili ve starověkém Římě a Mark Zuckerberg byl Caesar. Aspoň by to vysvětlovalo jeho účes.

Mám nápad. Místo toho, abychom nechali tuto Silicon Six rozhodovat o osudu světa, dovolme našim voleným zástupcům, zvoleným do funkcí lidmi, z každého demokratického státu na světě, ať k tomu aspoň něco řeknou.

Za čtvrté, Zuckerberg mluví o tom, že vítá „různorodost myšlenek“, a loni nám dal příklad. Řekl, že příspěvky popírající holocaust shledává „hluboce urážlivými“, ale nemyslí si, že by je Facebook měl odstraňovat, „protože mám za to, že zkrátka existují věci, ve kterých se různí lidé mýlí“. V tuto chvíli jsou popírači holocaustu na Facebooku pořád a Google vás dovede na nejodpudivější stránky popírající holocaust na jedno kliknutí. Jeden z ředitelů Googlu mi jednou neuvěřitelně řekl, že takové stránky prostě ukazují „obě strany“ problémů. Vždyť je to šílené.

Abych citoval Edwarda R. Murrowa, „nemůžu přijmout, že byste u všech zpráv mohli rovnocenně a logicky argumentovat ve prospěch obou stran“. Pro existenci holokaustu jsou miliony důkazů – je prostě historickou skutečností. Popírat ho není nějaký náhodný názor. Ti, kdo popírají holocaust, se snaží vyvolat další.

Přesto Zuckerberg říká, že by to měli být „lidé, ne technologické firmy, kdo rozhodne, co je důvěryhodné“. Ovšem jak by v době, kdy dvě třetiny mileniálů prohlašují, že nikdy neslyšely o Osvětimi, mohli takoví lidé vědět, co je „důvěryhodné“? Jak mají potom vědět, že lež je lež?

Existuje něco jako objektivní pravda. Fakta existují. A pokud tyto internetové společnosti skutečně chtějí něco změnit, měly by si najmout dostatek lidí na monitoring, úzce spolupracovat se skupinami, jako je ADL, trvat na faktech a odstraňovat ze svých platforem lži a spiknutí.

Za páté, když Zuckerberg probíral složitost odstraňování obsahu, ptal se, „a jak vymezíte hranici?“. Ano, vytýčení hranice může být komplikované. On však ve skutečnosti říká, že důslednější odstraňování lží a konspiračních teorií prostě je moc drahé.

Mluvíme tu o nejbohatších firmách na světě, které mají k dispozici nejlepší inženýry. Mohly by tyto problémy vyřešit, pokud by se jim chtělo. Twitter sice mohl nasadit algoritmus důsledněji potírající nenávistné výroky bílých šovinistů, ale údajně to neudělal, protože by pak musel ze své platformy vyhodit některé velmi prominentní politiky. Možná by to nebyl špatný nápad! Pravdou je, že tyto firmy se zásadně nezmění, protože jejich celý obchodní model závisí na povzbuzování zájmu uživatelů, a nic negeneruje větší zaujetí lépe, než lži, strach a pobouření.

Je na čase nazývat tyto firmy tím, čím ve skutečnosti jsou – největšími vydavateli v dějinách. Měl bych pro ně nápad: dodržujte základní standardy a postupy, jako to každý den dělají noviny, časopisy a televizní zprávy. V televizním a filmovém průmyslu máme standardy a postupy; jsou věci, které nemůžeme říkat nebo dělat. V Anglii mi řekli, že Ali G nemůže klít, pokud se má vysílat před devátou večer. Tady ve Spojených státech MPAA (Asociace amerického filmového průmyslu) reguluje a označuje, co uvidíme. Některé scény v mých filmech musely být vystřiženy nebo zkráceny, abych těmto standardům vyhověl. Pokud existují standardy a postupy pro to, co mohou vysílat kina a televizní stanice, pak by jistě mohly základní standardy a postupy dodržovat i společnosti, jež zveřejňují obsah pro miliardy lidí.

Vezměte si záležitost politických reklamních kampaní. Twitter je naštěstí konečně zakázal a Google také přistoupil ke změnám. Ale pokud zaplatíte Facebooku, rozšíří pro vás jakoukoliv „politickou“ reklamu budete chtít, dokonce i kdyby to byla lež. Dokonce vám pomůže s mikrocílením těchto lží na své uživatele, aby měly maximální účinek. Pokud se budeme držet této zvrácené logiky, kdyby Facebook existoval ve 30. letech, dovolil by Hitlerovi propagovat v půlminutových reklamách jeho „řešení židovského problému“. Nabízím jeden ze základních standardů a postupů: Facebook by měl po faktické stránce prověřit politické kampaně, než je spustí, okamžitě zastavit mikrocílení lží, a pokud se ukáže, že jsou reklamy lživé, vrátit peníze a nezveřejňovat je.

Další osvědčený postup: zpomalit. Každý příspěvek nemusí jít do světa hned. Oscar Wilde jednou řekl, že žijeme v době, kdy naprosté zbytečnosti jsou naší jedinou opravdovou nezbytností. Ale copak je vážně zapotřebí, aby každá myšlenka nebo video byly okamžitě online, i když jsou rasistické, kriminální nebo vražedné? Jistě že není!

Střelec, jenž masakroval muslimy na Novém Zélandu, streamoval tohle zvěrstvo živě na Facebooku, odkud se rozšířilo po internetu a nabralo nejspíš miliony zhlédnutí. Byl to zvrácený film doručený sociálními sítěmi. Proč bychom nemohli mít více času, abychom zachytili takovou traumatizující špínu, a především ji zastavili dřív, než je vůbec zveřejněna?

A nakonec, Zuckerberg prohlásil, že firmy provozující sociální média by měly „plnit své povinnosti“, ale už mlčí o tom, co by se mělo stát, pokud to nedělají. Momentálně je celkem zřejmé, že jim nemůžeme věřit, že by se regulovaly samy. Stejně jako během průmyslové revoluce je na čase, aby regulace a zákony omezily chamtivost těchto hi-tech loupeživých baronů.

V každém jiném průmyslovém odvětví můžete volat firmu k zodpovědnosti, pokud je její produkt vadný. Když bouchne motor nebo selžou bezpečnostní pásy, automobilky stáhnou z trhu desítky tisíc aut a stojí je to miliardy dolarů. Bylo by fér říct Facebooku, YouTube a Twitteru, že jejich produkty mají vady, jsou povinni je napravit, a to bez ohledu na to, kolik to stojí nebo kolik moderátorů obsahu budou muset zaměstnat.

V každém jiném průmyslovém odvětví vás mohou zažalovat za to, pokud způsobíte škodu. Vydavatele můžete zažalovat za urážku na cti, lidi za pomluvu. Já sám jsem byl žalován mnohokrát! Momentálně mě žaluje někdo, jehož jméno ani nemohu zmínit, protože by mě mohl zažalovat znova! Ale sociální sítě jsou do značné míry chráněny před odpovědností za obsah, který zveřejňují jejich uživatelé – bez ohledu na to, jak neslušný je – článkem 230 v zákoně, pozor, o slušnosti komunikace. Absurdní!

Naštěstí je možné volat k odpovědnosti internetové firmy, pokud jejich stránky použijí pedofilové k tomu, aby se dostali k dětem. Dodávám, že bychom měli po těch samých firmách chtít i odpovědnost za to, pokud někdo jejich stránky použije k obhajobě hromadného vraždění dětí kvůli jejich rase nebo vyznání. Pokuty možná nebudou stačit. Možná je na čase vzkázat Marku Zuckerbergovi a dalším generálním ředitelům: Už jste jedné cizí mocnosti dovolili zasahovat do našich voleb, už jste jednou pomohli genocidě v Myanmaru, dopusťte ještě něco takového a půjdete za mříže.

Nakonec jde zkrátka o to, v jakém světě chceme žít. Ve své řeči Zuckerberg řekl, že jedním z jeho hlavních cílů je „udržet definici svobody projevu co nejširší“. Naše svobody však nejsou jen cílem samy o sobě, jsou rovněž prostředkem k dosažení jiných cílů – jak říkáte tady ve Spojených státech, k právu na život, svobodu a sledování osobního štěstí. Tato práva jsou však dnes ohrožována nenávistí, spikleneckými teoriemi a lžemi.

Dovolte mi, abych vás opustil s návrhem na ještě jeden společenský cíl. Vrcholným úsilím společnosti by mělo být, aby lidé nebyli zaměřováni, pronásledováni ani vražděni kvůli tomu, kdo jsou, odkud pocházejí, koho milují nebo jak se modlí.

Jestliže se nám tohoto cíle podaří dosáhnout – jestliže dáme pravdě přednost před lží, toleranci před předsudky, empatii před lhostejností a odborníkům před ignoranty, pak možná, snad, můžeme ten největší stroj na propagandu v dějinách zastavit, zachránit demokracii, stále mít prostor se svobodou slova a vyjadřování, a co je ze všeho nejdůležitější, moje vtipy budou mít pořád odezvu u publika.

Mnohokrát vám děkuji.

Překlad a úvodní text: Filip Rožánek. Byl použit pouze překlad textu v rozsahu níže uvedeného videa:

https://www.rozanek.cz/nejvetsi-stroj-na-propagandu-v-historii-lidstva-sacha-baron-cohen/

 

 

 

 

informace.top

 

 

ac24.cz

alternativnimagazin.cz

 

infokuryr.cz

cz24.news

voxpopuliblog.cz

 

 

suenee.cz

megazine.cz

 

naturalnews.com

necenzurovane.net

priznakytransformace.cz

nadlani.org

 

freedomeurope.eu

 

otevrisvoumysl.cz

naseveru.org

eurabia.cz

euportal.cz

euserver.cz

proevropu.com

cestyksobe.cz

ceskoaktualne.cz

pravyprostor.cz

aeronet.cz

conspi.cz

nwoo.org

arfa.cz

exopolitika.cz

badatel.net

czechfreepress.cz

bnw-nwo.wz.cz

 

protiproud.cz

 

blokprotiislamizaci.cz

afinabul.blog.cz

 

stalo-se.cz

nekorektni-tv.cz

veksvetla.cz

tadesco.org

nadhlad.com

pravdive.eu

bezpolitickekorektnosti.cz

freeglobe.cz

stop5g.cz

svobodnenoviny.eu

leva-net.webnode.cz

vlasteneckenoviny.cz

novarepublika.cz

rukojmi.cz

pokec24.cz

tadesco.cz

eurasia24.cz

dobajedu.cz

karolinaloskotova.blog.cz

nejhorsi.cz

osud.cz

ers.blog.cz

tydenikobcanskepravo.cz

procproto.cz

casopis-sifra.cz

svetkolemnas.info

vipnoviny.cz

ceskavec.com

freepub.cz

dt24.cz

desitka.org

 

skrytapravda.cz

 

 

 

 

zvedavec.org

cz.sputniknews.com

 

nejvic-info.cz

euroasie.info

wmmagazin.cz

wertyzreport.cz

e-republika.cz

obcansky-tydenik.cz

 

 

 

paratdnes.cz

venuska.cz

 

 

 

 

 

lajkit.cz

 

 

 

 

mocvedomi.cz

 

breitbart.com

 

 

 

 

reformy.cz

 

 

narodninoviny.cz

 

 

outsidermedia.cz

 

 

ceskozdrave.cz

eportal.cz

 

 

 

 

vylectese.cz

 

jenona.tiscali.cz

zpravodaj24.eu

 

woman.tiscali.cz

 

kupredudominulosti.cz

ipribeh.cz

 

ozonyx.cz

weeks.cz

prvnizpravy.cz

 

 

 

vitalitis.cz

stredoevropan.cz

 

 

withform.cz

 

 

 

 

svobodnymonitor.cz

bajecnylekar.cz

 

farmazdravi.cz

 

zlapanda.cz

eurodenik.cz

 

 

 

 

prosvet.cz

halonoviny.com

 

 

počítadlo toplist